Na divadle

Ladislav Straka

1:D#Uteklo jG#enom pár lD#et, co svlG#ékli jsme klB7ukovský šD#at,
dříve, než spG#očítá pD#ět, G#už jsme se B7učili hrD#át
naG# malé scéně či vB7ýš, jD#aké kdo štěstí mB7ěl,
žD#ivot nás do rolí G#obsadB7il vG#ětšinou, jak sám chtD#ěl.
2:Že malých rolí není, věřil snad každý z nás,
mít hlavu na učení chce to, a také prý čas,
tak jsme se učili text často až do rána,
před sebe hleděli s nadějí očima Cyrana.
3:Na hlavu rozpálenou někdy jsme dávali led,
jezdili na červenou a všechno chtěli mít hned,
někteří zatoužili sami svůj scénář psát,
s těma se rejža nemazlil, na menší scénu šli hrát.
4:Ten, kdo měl nesmělý hlas, dostával jen sem-tam štěk,
prázdno pak zůstalo v nás a v šatně rozlitej vztek,
na zdi už se mnohokrát vyměnil kalendář
a kompars dál chodí na portál hrdinům nastavit tvář.
5:Až z tváří pod líčidly dočista zmizela krev,
v duši, co v těle bydlí, pomalu odezněl zpěv,
zůstal jen němý klaun, který by s chutí řval:
"Zastavte svět, chci vystoupit!" - ten ale točí se dál ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:42:16.224+00:00
Výsledky hledání: